úterý 3. března 2015

Dilema nad "vnitřní bohyní"

Zdroj pův. obr.

Skoro v každé recenzi jsem zaznamenala slovní spojení „vnitřní bohyně“. Jedni ji vyloženě nenáviděli, dalším nevadila a někteří se teprve rozhodovali, ke které straně se přikloní.
Já jsem se rozhodla za pomoci tlačítek ctrl+f udělat menší průzkum a vyřešit dilema, jak „bohyni“ přijmout. Žádná varianta se nejevila být ideální. Nakonec jsem výsledek svého bádání publikovala na databázi knih a nyní ho přináším i zde.

Ona „vnitřní bohyně“ se totiž v textu objevila :
54x

A jelikož měla "vnitřní bohyně" tolik prostoru projevit se, můžeme se o ní dozvědět spoustu informací:
-  zvládá složité taneční kreace ( od hula hula tanečků po salsu) a taktéž prvky jógy ("Má vnitřní bohyně sedí v lotusové pozici")
-  je zastánkyní buddhismu ("Má vnitřní bohyně přikývne v tichém zenovém souhlasu")
- svítí pomalu jak slunce ("Má vnitřní bohyně se rozzáří tak intenzivně, že by mohla rozsvítit celý Portland")
- na olympiádě bude reprezentovat Rusko ("Vnitřní bohyně metá salta vzad s rutinou hodnou ruského olympijského gymnasty") nebo skákat o tyči
- často se vrací do dětských let
- neustále špulí pusu a dělá podobné grimasy
- dokáže se převtělovat ("Má vnitřní bohyně dýchá jako lovecký ohař/řve jako lvice")
- miluje zmrzlinu a grepy
- občas si nepřeje být nikým rušena ("Vnitřní bohyně má na dveřích svého pokoje pověšenou ceduli s nápisem NERUŠIT")
- na olympijských závodech byla patrně úspěšná ("Moje vnitřní bohyně nastupuje na slavnostní pódium, aby převzala zlatou medaili") a potom se zbláznila ("... skáče salto vzad z pódia a pak metá přemety kolem celého stadionu")

Takže vězte, že se u této knihy můžete i pobavit :D  ( nějak nechápu, proč se "vnitřní bohyně" neobjevila v textu padesátkrát - v tom by byla alespoň nějaká symbolika... :D)

Můj vlastní názor na FSOG

Na tuto knihu žádnou recenzi nechystám a můj názor bych shrnula slovem neutrální. Je spousta lepších knih, která by si zasloužila pozornost. Zároveň bych však chtěla říci, že existují i daleko horší knihy. A Padesát odstínů šedi alespoň přivedlo ke čtení i nečtenáře.

Ráda bych se Vás zeptala, jak tomuto „fenoménu“ přistupujete vy. Četli jste knihu/y ?  Viděli jste film?  A jaký je váš názor na „vnitřní bohyni“?


Nika

3 komentáře:

  1. Tak tímhle článkem jsi mě dostala :D Opravdu jsem se pobavila :D. Jinak souhlasím s názorem, že existuje spousta mnohem lepších knih, ale jsou i horší, takže za mě taky neutrální.

    OdpovědětVymazat
  2. 50 odstínů šedi jsem ještě nečetla, přestože mi leží v knihovně :) Takže nemůžu posoudit a tento článek pro mě neměl až takový výraz, ale i ta děkuji :)
    http://milujemekihy.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
  3. Naprosto luxusní článek, kterým jsi mě vážně pobavila :D Knížku jsem docetla do půlky a ne že by mi bohyně vyloženě vadila, ale přišla mi vcelku směšná. Ale co, člověk se aspoň zasměje. :D mně na knížce nevadil příběh nebo vývoj děje, ale styl, jakým autorka psala. Jako mladší jsem přečetla desítky fanfikcí na Stmívání a nepřeháním, když řeknu, že 90 % těch třináctiletých autorek umělo psát líp. Ale pravdu máš určitě, jsou i horší knihy... :D

    OdpovědětVymazat

Za každý komentář vám moc děkuji :)